Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Programování a ženy - Zajiskření

7. 03. 2016 6:30:00
Začnu dnes již legendární otázkou kterou položil nositel Nobelovy ceny za fyziku Enrico Fermi – „Kde jsou?“.

Kde jsou?

Jako člověk, který se vývojem software zabývá již delší čas, mohu s klidným svědomím položit jednu otázku. V tomto případě si však vypůjčím jednu legendární, kterou položil nositel Nobelovy ceny za fyziku Enrico Fermi – „Kde jsou?“. Otázka byla vyslovena v souvislosti s hledáním mimozemské inteligence. Má modifikace otázky zní – „Kde jsou programátorky?“. V současnosti je v tomto oboru žen jako šafránu, možná ještě méně. A to je smutný výsledek, zejména proto že za vznik tohoto oboru vděčíme ženám. Je to dlouhý příběh, na jehož konci je obor, který je nesporným premiantem v oblasti pokroku a hnacím motorem pokroku vůbec. V předchozím článku jsem odhalil příběh první hrdinky tohoto příběhu. Hraběnka Ada Lovelace, která jako první v roce 1843 objevila a definovala koncept programování.

Elegantní ironie v barvách

Trvalo více než sto let, něž lidstvo vyvinulo přístroj schopný tento koncept využít. Nicméně ani v tomto okamžiku ještě nikomu nedocházelo, jaký potenciál v sobě programování skrývá. Dokonce na tuto oblast bylo nahlíženo jako na něco druhořadého. A tak bylo programování svěřeno ženám. Po hraběnce Lovelace převzala štafetu další hrdinka příběhu. Grace Hopperová byla k tomuto úkolu předurčena zejména pro svoji schopnost, převádět fyzikální problémy do řeči matematiky a následně o těchto matematických řešeních mluvit lidem srozumitelným jazykem. Začala pracovat na prvním programovatelném počítači té doby – Mark I. Pojem program vlastně nikdo neznal. Stroj, na kterém pracovala, lépe řečeno prováděla výzkum, umožňoval spouštět posloupnosti příkazů vyražených na děrovací pásce. Začala si uvědomovat, že tento stroj se od jiných liší. A to ve své univerzálnosti.

První počítačový program

Vytvořila ucelený systém, který umožnoval řešit všelijaké problémy pomocí logických posloupností. Rozvinula koncept podprogramů, kdy se určité úlohy mohou volat opakovaně. Svou práci zdokumentovala a tak vznikl první programovací manuál na světě. Svět měl najednou v ruce bombu, která měla změnit chod dějin. Jak už to tak bývá, okolnosti hrály proti. Stroj, na kterém Hopperová pracovala, byl v té době již zastaralý. Jednalo se totiž o elektro mechanický stroj a nové moderní stroje už byly založeny na elektronkách. Mark I tak upadl v zapomnění a s ním i práce matematičky Hopperové. Naštěstí v tomto případě má příběh dobrý konec, a tato žena nakonec vstoupila do dějin jako spoluautor programovacího jazyka Cobol a tvůrce tzv. kompilátoru. Velký věk programování měl přijít později, ale to už je další ženský příběh.

Autor: Roman Kubánek | pondělí 7.3.2016 6:30 | karma článku: 8.74 | přečteno: 277x

Další články blogera

Roman Kubánek

Programování – ženská otázka

Prvním člověkem, který přivedl na svět myšlenku počítačového programu, a zanechal o tom písemnou zmínku, byla lady Ada Lovelace

23.2.2016 v 7:00 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 464 | Diskuse

Roman Kubánek

Víte, proč si Kamikadze zapíná bezpečnostní pásy?

Poměrně často se v praxi setkávám s tím, jak uživatelé díky svým požadavkům z téměř dokonalého systému udělají dysfunkční moloch, kterému nikdo nerozumí, tedy ani jeho tvůrci, natož pak sami uživatelé. Často pak jsou terčem posměchu (a někdy i nenávisti) vývojáři systému a společnost, která systém vyvinula. Pravda je ovšem, že v tomto případě jsou primárně na vině sami uživatelé ve smyslu "cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly". Svůj podíl na tom samozřejmě má i společnost, která systém vyvíjí. Žijeme ovšem v silně konkurenčním světě, což ve finále vede k tomu, že uživatel si v podstatě může dělat co chce. Otázka zní, zda je toto úplně ideální situace. Napadá mne, že by nebyla na škodu nějaká instituce ve stylu systémové "OSN", která by mohla eliminovat destruktivní požadavky. Dovolte mi malé zamyšlení nad tím, jak může oprávněný požadavek ovlivnit vývoj systému.

8.12.2014 v 10:00 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 974 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 30.56 | Přečteno: 713 | Diskuse

Karel Trčálek

Islamistický teror je jen kouřová clona

Jestliže je islamistický teror zvěstováním soudného dne, pak nemůže nemít svoji cenu. Oddělila se od Homo sapiens sapinens evoluční vývojová větev, kterou jsou muslimové? Čtěte grafomanské bláboly, budete moudřejší!

18.8.2017 v 17:13 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 752 | Diskuse

Milan Hausner

Na pískovišti, v hospodě i v parlamentu

Kvalita školy se probírá od pískoviště, hospody až po parlament; nyní před volbami budou nepochybně takové diskuze pokračovat a nabývat na síle.

18.8.2017 v 15:50 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 192 | Diskuse

Lubomír Stejskal

I devadesátiletý politik může být modernista

Příkladem budiž současný tuniský prezident Beji Caid Essebsi (*1926). Usiluje o pokrok a rovnost mezi muži a ženami – a dostal se kvůli tomu do kontroverze s některými muslimskými učenci.

18.8.2017 v 15:05 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 163 | Diskuse

Pavel Kovařík

Strážníkem v osmnácti? Kde je problém?

Řady městské policie nově rozšíří mladí rekruti ve věku od osmnácti let. Kritici varují: "Jsou příliš mladí, nezkušení, podléhají emocím" Možná jo, možná ne. Problém vidím jinde. Problém je Škola.

18.8.2017 v 14:33 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 531

Jsem nezávislý profesionál v oboru Informačních technologií. Zabývám se vývojem software a využitím informačních systémů v podnikové sféře. Mezi mé hobby patří historie a výzkum vesmíru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.